Sámis máilmmi metropolii: Ođđa áigodat sámi dáidagis
NANU - Sámi Arts International almmuheapmi lea historjjálaš olahus sámi dáidagii. Dáiddadállu ja álgoálbmotfestivála Riddu Riđđu leat ovttas ásahan ođđa eksportakantuvrra ja ásahusa mii galgá ovddidit sámi dáidaga riikkaidgaskasaččat.
Sámi dáiddárat vásihit dávjá stuora hástalusaid go sii galget riikkaidgaskasaš arenaide gos lea unnán máhttu sámi dáidaga ja kultuvrra birra. Deaivvadeapmi stuorra ásahusaiguin ja gávppálaš dáiddamárkaniiguin sáhttá dovdot sihke oktonas ja váttis.
NANU bokte galget sámi dáiddárat oažžut profešunealla ásahusa mii sáhttá doarjut sin áŋgiruššamiid riikkaidgaskasaččat. Ulbmil lea ahte sámi dáiddárat ieža galget bidjat eavttuid dasa mo sin dáidda ovdanbuktojuvvo ja gaskkustuvvo olgomáilmmis.
Sámi dáidda dárbbaša sámegielat riikkaidgaskasaš vuođu
- Máŋggaid buolvvaid leat sámi dáiddárat ieža ovddidan iežaset dáiddalašvuođa. Dáiddárat leat bargan garrasit oainnusin dahkat iežaset bargguid, muhto váilevaš resurssat, infrastruktuvra ja rámmat leat dagahan ahte mátki riikkaidgaskasaš gávpemárkaniidda lea šaddan hui guhkki, dadjá Dine Arnannguaq Fenger Lynge, Dáiddadálu beaivválaš jođiheaddji.
Dáiddadállu ja Riddu Riđđu leat máŋggaid jagiid badjel huksen nana vuođu sámi dáidagii ja kultuvrii. Ovttas sii dál váldet historjjálaš lávkki ásahit NANU - Sámi Arts International - mii lea eksportakantuvra ja ovttastus mii addá sámi dáiddáriidda čielga jiena riikkaidgaskasaš lávddis.
Dát álgga ii leat dušše dustet dan issoras máilmmiviidosaš beroštumi sámi dáidagii; das lea maiddái sáhka suodjalit ja nannet sámi dáiddáriid, hukset dárbbašlaš infrastruktuvrra riikkaidgaskasaš doaimmaide, ja sihkkarastit ahte árvoháhkan ja gelbbolašvuohta bisuhuvvo Sámis.
- NANU bokte mii hukset ámmátlaš vuođu mii lokte sápmelašvuođa, addá dáiddáriidda nana ceavzilis rámmaid ja buvttada máhtu mii dahká ahte sámi dáidda sáhttá ovdánit ja váikkuhit riikkaidgaskasaččat. Dát lea njuolga vástádus dan stuorra dárbui mii dáiddáriin ja ásahusain sámi dáiddasuorggis lea leamaš máŋga jagi. Dál oažžu dáidda dan oadjebasvuođa maid dárbbaša go galgá ahtanuššat ja váldit saji, iežas eavttuid vuođul, dadjá Sajje Solbakk, Riddu Riđđu festiválajođiheaddji.
Sámedoalut Londonis
NANU – Sámi Arts International ásaheapmi čalmmustahttojuvvo Corner Bar báikkis Tate Modern Londonis, golggotmánu 16. beaivvi. Doppe čuojahit sámi beakkán ja árvvusatnon artisttat Ella Marie, Mari Boine ja Niilas.
Sámi dáidaga beroštupmi lassána ja beroštupmi lassána dađistaga, ja Máret Ánne Sara historjjálaš čájáhus Turbine Hallas Tate Modern museas nanne dán vel eanet. Sara lea vuosttaš álgoálbmotdáiddár - ja vuosttaš dáiddár Norggas - gii čájeha dáidagiiddis doppe Turbine Hallas Tate Modern fitnodagas. Soaitá leat máilmmi beakkáneamos ja bivnnuhamos čájáhuslanja.
NANU - Sámi Arts International almmuhuvvo dalle go Sara sierračájáhus rahppo Tate Modern:is. Dát lea historjjálaš dáhpáhus sámi ja álgoálbmot dáidagii, ja juste danne mii leat ge Londonis – riikkaidgaskasaš dáiddametropolas.
Nana sámi logo
Ásahusa logo lea dávjá galgá govvidit makkár doaimmas lea sáhka ja gosa dat gullá. NANU lea válljen logo mii čájeha makkár nanusvuohta lea dan barggus mii dál álggahuvvo. Sátni "nanu/nanus" muitala ahte juoga lea gievra, ja minstarat čájehit sámi hápmegova. Logo leaba ráhkadan CJ Utsi ja Josefin Öberg.
Riddu Riđus ja Dáiddadálus háliidat erenoamážit giitit Sámedikki Norggabeal ja Kultuvra- ja dássearvudepartemeanta go leat duohtan dahkan NANU – Sámi Arts International.