Našuvnnalaš giellajahki

Dán jagi boađát fuomášit ahte lea našuvnnalaš giellajahki, ja Riddu Riđđu lea dieđusge addán prográmmas saji sámi gielaide. Dihtetgo ahte gávdnojit logi sámegiela? Dás oainnát ovcci dain merkejuvvon kártii. Govva vuoseha ahte giellarájit rasttildit riikkarájiid, muhto dáidda lassin gávdnojit vel suopmanerohusat. 

Mii áigut ovttasbarggus Gáivuona sámi giellaguovddážiin ja Sámi Giellagáldu ovdanbuktit gait sámegielaid ovtta gihppagis, ja dan mii almmuhit festivála áigge. Giellagihppaga govaid dahká čeahpes sámi dáiddár Anders Sunna (Sápmi/Ruoŧŧa), guhte lei Riddu Riđu nuorradáiddár jagis 2009. Dasa lassin leat iešguđet surggiid dáiddárat ožžon bargun ráhkadit juoga ođđa iežaset gillii. Lovisa Negga (Sápmi/Ruoŧŧa) ráhkada ođđa lávlaga julevsámegillii, man son lávlu vuosttaš gearddi iežas konsearttas Riddu Riđus. Sarakka Gaup (Sápmi/Norga), gis lea hárjáneapmi Sámi ofelažžan ja neavttárin Beaivváš Sámi Našunálateáhteris, fas áigu ráhkadit monologa davvisámegillii, mii galgá vuosehuvvot muhtun semináraid oktavuođas. Girječálli ja poehta  Sigbjørn Skåden (Sápmi/Norga) galgá čállit ja ovdanbuktit ođđa divtta davvisámegillii, muhto maid iežas skánitsuopmanii. Dasa lassin vel girječálli ja poehta Rawdna Carita Eira (Sápmi/Norga) áigu čállit ja ovdanbuktit ođđa divtta davvisámegillii. Gait teavsttat galget maid gávdnot girjjálašhámis olbmuide lohkan láhkai. Gait dáiddárat leat ožžon inspirašuvdnan gihpu sániid, mat válljejuvvojedje sámi giellaguovddážiid konfereanssas dán giđa. Šaddáge gelddolaš oaidnit makkár bohtosat dás dasto šaddet.