Dán jagi nuorra dáiddár 2025
ElleMina Kuoljok Baer lea dán jagi nuorra dáiddár Riddu Riđus.
ElleMina Kuoljok Baer (25) Johkamohkis eret lea nammaduvvon "Dán jagi nuorra dáiddárin" Riddu Riđus. Baer lea sápmelaš duojár ja dáiddár, gean beroštupmi lea loktet ovdan sámi kultuvrra ja historjjá ja maiddái gažaldagaid das, makkár rolla duojis lea boahtteáiggis ja dálkkádagas ja máilmmis mii lea rievdame. Seammás go son berošta árbevieruid seailluheamis, de son suokkarda ođđa hámiid ja teknihkaid, mat leat relevánttat midjiide dál.
Duddjon lea leamaš oassin Baera bajásšaddamis go son oahpai duddjot bearraša ja bearašlahtuid bokte. Baer lea maiddái gazzan oahpu Sámij Åhpadusguovdásj (Samernas Utbildningscentrum) duodjesuorggis, duodji- ja tekstiila. Dál lohká nuppi jagi Duodje bacheloroahpu Guovdageainnus gos beassá ovdánahttit máhtuidis sihke duojis ja dáidagis. Baer bargá viidát buotlágan dujiin, muhto lea bargan eanemus dipmadujiin, muhto maiddái ollu gárradujiin.
ElleMina illuda jahkái mii lea vuordimis:
-Go barggan dujiin jurddahan ollu ceavzilvuođa birra. Munnje lea dán oktavuođas sáhka das ahte oaidnit árvvu buot áššiin, divdna atnit, ođđasis atnit ja geavahit resurssaid buoremus lági mielde. Duodji oažžu mu jurdilit boahtteáiggi birra. Mu máhttu boahtá máŋggain buolvvain ja das lea vuođđu ávdnasiin maid eana ja boazu leat addán midjiide. Dál vásihat dálkkádatrievdamiid mat bággejit min jurddašit ođđaláhkaid, seammás go mii geahččalit doalahit iežamet árbbi mii midjiide lea dehálaš. Speanta lea oaidnit, mii son dál geavvá min dujiin?
Olbmot besset juo dán jagi Riddu Riđus oahpásmuvvat buorebut dán jagi nuorra dáiddáriin. Baer buktá iežas duodjebuktagiid ja dáiddalaš herskkuid Riddu-gieddái ja dáiddárságastallama bokte besset geahččit čiekŋudit su višuvnnaide duoji ja dáidaga birra.
Sajje Solbakk, festiválajođiheaddji, illuda nammademiin:
-ElleMina lea gelddolaš ja hutkkás dáiddárjietna Sámis. Duojárin sus leat erenoamáš jurdagat ceavzilvuođa birra ja hutká innovatiiva čovdosiid go dálkkádatrievdamat gáržžidit makkár ávdnasat leat fitnemis. Sus lea maiddái duodjeoahppu Sámij Åhpadusguovdátjis mii lea buorre veahkkin go dál galgá ovdanbuktit dáiddalaš prošeavtta Riddu Riđus. Mii illudit čuovvut su dáiddalaš ovdáneami boahttevaš jagi!
Oassi jury ákkastallamis:
"Fámolaš julevsámi jietnan, lea ElleMinas deaŧalaš rolla gaskkustit ja seailluhit sámi dáidaga ja árbevieruid ođđa buolvvaide. Su bargu ođđasit geavahemiin ja ceavzilvuođain, ja su guorahallan das mo dálkkádatrievdamat váikkuhit ávdnasiid háhkamii, čájeha ahte sus lea dihtomielalaš ja innovatiiva dáiddalaš vuohki. ElleMina lea maiddái áŋgiruššan máhttofievrrideames buolvvas bulvii, guhkes árbevierru maid jury atná árvvus Kuoljoka áŋgiruššamis. Árvvoštallangoddi oaidná su barggu sihke sámi giehtaduoji gudnejahttimin ja dehálaš kommentáran dálá áiggi hástalusaide."
Dán jagi nuorra dáiddár lea Riddu Riđđu taleantaprográmma mii juohke jagi nammada nuorra sámi dáiddára čájehit iežas dáiddalaš doaimma Riddu Riđđu festivála prográmma bokte ja eará lágidemiin jagis maid Riddu Riđđu lea mielde lágideamen. Lassin dasa go oažžu 25.000 ruvdnosaš stipeandda de mielddisbuktá nammadeapmi maiddái ahte beassá orrut áigodaga Lásságámmis, Nils-Aslak Valkeapää dáiddárviesus. ElleMina Kuoljok Baer áigu álgit dán jagi nuorra dáiddáriin dán jagi Riddu Riđđu festiválas, ja váldá dalle badjelasas doaimma mii lei Kai Mikkel Baltos.
Dán jagi nuorra dáiddár/Riddu sešuvnna leat dorjon Talent Norge, Servodatlokten ja Sámediggi.
