Maid sáhtán bargat veahkkin dahje bargin?
Biras
Festivála lea birasčuovgatoardna-sertifiserejuvvon. Birasjoavkkut sirrejit ruskkaid ja doalahit min festiválaguovllu ráinnasin ja čorgadin vai čuovvut dan njuolggadusaid. Dat lea dehálaš min festiválii, ja dehálaš buohkaid čálgui. Du doaimmat dolvot du miehtá festiválaguovllu, mii mearkkaša ahte beasat barggadettiin vásihit eanaš osiid festiválas.
Media
Háliidatgo fuolahit ahte journalisttain, geat bohtet festiválii, lea visot maid dárbbašit bargguset doaimmaheapmái? Vai leago dus mediahárjáneapmi ja/dahje alddát rusttegat, ja háliidat leat veahkkin dokumentereme dán jagi festivála? Čujut ohcamušas iežat ovddeš bargohárjáneapmái ja vejolaš rusttegiidda.
Guossoheaddji: Láhčit dili min artisttaide, veahkiide ja bargiide
Leat fárus lágideame liekkus ja vuogas vuoiŋŋa eaktodáhtolaččaid teltii dahje artistakafeai, veahkehit artisttaid lávdde duohken greenroomas, ja/dahje vuostáiváldit gussiid go bohtet festiválii.
Rusttetbargu: Olbmot geat liikojit bargat reaidduguin
Navddátgo iežat gieđalažžan? Dán joavkkus lea ovddasvástádus stuorit ja unnit divodemiin, cegget lávuid ja áiddiid, áimmahuššat guovllu el-rávnnji ja fuolahit ahte lea čáhci, divodeamit ja šilten, ja njeaidin go festivála lea loahpahuvvon. Spesialiserejuvvon oahppu/fágareive lea erenoamáš ávkkálaš dás, ja muhtin vuorut leat vahkku ovdal ja/dahje maŋŋel festivála.
Olmmáivággi lea unna giláš gos leat unnán gohttensajit festiválavahkku olggobealde; eaktodáhtolaččat geat veahkehit ovdal dahje maŋŋel festivála orrot dábálaččat báikkálaš olbmuid luhtte. Jus dus lea beroštupmi bargat rusttetjoavkkus de muitte ohcamušas namuhit du bargohárjáneami ja gelbbolašvuođa.
Vuovdit biepmu, vuollaga, kioskagálvvuid ja merchiid
Dát veahkit dollet min biebmo-, juhkan- ja merchstašuvnnaid jođus. Lihkus leat dávjá doarvái lahka gullat visot musihka mii lea lávddi nalde du vuoruid áigge, ja oaččut vejolašvuođa deaivvadit olles Riddu-álbmogiin.
Sihkatvuotha: Gussid- ja bisánanbáikeveahkki
Dát veahkit leat áibbas dárbbašlaččat vai festiválas galgá leat dorvvolaš, ja don leat movttegis guossoheaddjin gussiide. Don vuostáiválddát gussiid festiválii, iskat festiválagiehtabáttiid boađáhagain, veahkehat gohttejeddjiid cegget lávuid/tealttáid ja geahčat ahte leat sihkkaris dollasajit, ja fuolahat ahte gussiin eai leat vuorjašumit, baicca lotkadis ja hávskes festiválavásáhus.
Sáhttoveahkit
Olmmáivággi lea sullii guokte diibmosaš biilamátki Romssas eret. Sáhttovuorut sáhttet leat báikkálaš vuodjimat dahje guhkebuš mátkkit viežžat/doalvut artisttaid Romssa girdišiljus. Guhkit mátkkit čuvvot girdináiggiid ja danin sáhttet vuorut leat sihke beaivet ja eahkes – muhto biras luoddaguoras lea čađat mearehis čáppat. Riddus leat biillat; sáhttoveahkit fertejit leat 25 jagi dahje boarrásit, sis ferte vuodjingoarta mii gusto Norggas ja leat hárjánan guhkes gaskkaid vuodjit.
Leatgo gielalaš?
Sámástatgo? Máhtátgo ruoššagiela? Eará? Mii leat máŋggakultuvrralaš festivála, gussiiguin ja gehččiiguin miehtá máilmmi, ja danin leage giellamáhttu dehálaš midjiide. Muhtomin dárbbašit dulkkaid ja jorgaleddjiid, ja don soaittát leat juste son guhte sáhttá min veahkehit. Čále áinnas ohcamuššii makkár gielaid máhtát ja háliidatgo dulkot dahje jorgalit.
Mánáidfestivála
Mánáidfestiválajoavku bargá buot golbma beaivvi go mánáidfestivála lea (gas-bea). Dárogielat ja/dahje sámegielat veahkit vuoruhuvvojit bargui mánáiguin ( ja sin váhnemiiguin). Fuomáš ahte gustovaš politiijaduođaštusa gáibidit buot vehkiin/bargiin geat barget mánáidfestiválas. Dán fertet ovdagihtii háhkat, ja festivála veahkeha proseassain go čállá ulbmilduođastusa maid bijat politiijaduođaštusa ohcamuššii.
Jearaldagat? Váldde minguin oktavuođa: